Ze zákona, konkrétně jde o zákon o DPH § 28 odst. 4, je povinnost fakturu vystavit do 15 dnů od data zdanitelného plnění. Takhle je postavený zákon, ale jsou situace, kdy doklad do 15 dnů vystavený není. Důvody mohou být různé - třeba lajdáctví a zapomětlivost. Ale může za tím být i takový smluvní vztah, který vyžaduje spolupráci dodavatele a odběratele a problém působí sám odběratel a jeho pomalost, laxnost nebo nespolupráce při předávání informací o uskutečněných prodejích.

Kdo daňový doklad vystaví později, porušuje zákonné lhůty. Potud je to jasné. Ale co z toho vyplývá pro dodavatele a co z toho vyplývá pro odběratele?

 

Pozdě vystavený doklad - dopad na odběratele

 

Pokud jsem s pozici odběratele není pro mě pozdě vystavená faktura zásadní problém. Doklad je platný, nárok na odpočet nezaniká.

Trochu mrzuté může být, že odpočet si můžu uplatnit až, když mám doklad a ten zřejmě nemám před datem vystavení, takže DPH z přijatého plnění dostanu zpět zřejmě o něco později. Pokud je to "alespoň" ve stejném roce, tak nemusím řešit časové rozlišení a ani by to pro mě neměl být důvod k nezaplacení faktury nebo požadavkům na dodavatele na to, aby si data na fakturách "narovnal". Tím bych ho nabádal k pokřivování reality.

 

Pozdě vystavený doklad - dopad na dodavatele

 

Jako dodavatel jsem na tom kapičku hůř.

  1. Vystavuju se riziku, že mě někdo nahlásí nebo se mi v tom někdy později při kontrole bude finanční úřad šťourat a hrozí pokuty za neplnění povinností nepeněžité povahy s limitem až 2 mil. Kč. Zřejmě mi to nehrozí, pokud to není mojí vinou.
  2. Pokud jsem ten doklad vystavil hodně pozdě, můžu se dostat do situace, že musím podat následné kontrolní hlášení a třeba i dodatečné přiznání k DPH. A s tím je zbytečná práce.
  3. V neposlední řadě mi hrozí, že se budu s odběratelem, který situací vidí jinak, dohadovat, jestli mám nebo nemám doklad opravit a jestli ho tedy zaplatí nebo nezaplatí.

Lepší je každopádně si to ušetřit.