Úmrtí podnikatele. Co musíte vyřešit?

V Cimrmanově hře Vizionář je scéna, při níž Smoljak v roli Smrtky říká: Pánové, uvědomte si to všichni, jak jste tady, to se netýká jen pana Hlavsy. Je zakázáno cokoli brát s sebou do hrobu.  Humorně podaná scénka v sobě však skrývá tvrdou realitu. Člověk může dlouho rozvíjet podnikání, vybudovat velkou firmu, ale do hrobu si ji s sebou nevezme. Pozůstalí pak často řeší, co dál. V tomto článku se podíváme na to, co v případě úmrtí podnikatele lze dělat.

V případě, že zemře osoba samostatně výdělečně činná, není potřeba za ni dál platit zálohy na důchodové nebo nemocenské pojištění. Pokud zemře člověk podnikající jako fyzická osoba, která není zapsaná v živnostenském rejstříku, pak její podnikání jako takové jednoduše zaniká. Po smrti podnikatele nezůstávají pouze aktiva jako dědictví, ale musí se vypořádat i veškeré jeho závazky.

Kdo může pokračovat v živnosti?

V souladu s § 13 živnostenského zákona však lze po dobu řízení o dědictví pokračovat v živnosti. Je ale jasně daná posloupnost, kterou je třeba respektovat:

  • správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti
  • dědicové ze zákona
  • dědicové uvedení v závěti a pozůstalý manžel/manželka, nebo partner/partnerka
  • soudem ustanovený insolvenční správce
  • pozůstalý manžel nebo partner splňující podmínku uvedenou ve třetím bodě, pokud v živnosti nepokračují další dědicové
  • pokud byla společnost pořízením pro případ smrti vložena do svěřenského fondu, pak svěřenecký správce

 

Pokud se některý z právních nástupců rozhodnou pokračovat v živnosti, musí udělat několik věcí. Nejprve o tom musí informovat živnostenský úřad, konkrétně do tří měsíců po úmrtí podnikatele. Identifikační číslo zůstane stejné, ale ke jménu firmy se přidá příslušný dodatek, který jasně upravuje změnu podnikatele, např. „Miroslav Pelta a syn“. Díky tomu bude pro dědice snazší uchovat si potřebné smluvní vztahy.

Po ukončení dědického řízení má nastávající právní nástupce tři měsíce na to, aby si obstaral své vlastní živnostenské oprávnění. Na něj bude vázáno nové IČ a to staré, které je vázáno na původní jméno majitele, zaniká.

 

Oběhnout úřady?

Zdravotní pojišťovna - nemělo by být třeba

Obecní úřad pověřený vedením matriky v místě bydliště zemřelého by měl ze zákona nejpozději do 8 dnů oznámit úmrtí centrálnímu registru pojištěnců. Povinnost navštívit zdravotní pojišťovnu a něco oznamovat dědicům ani správci dědictví nevzniká.

Česká správa sociálního zabezpečení - raději ano

Povinnost oznamovat něco ČSSZ není. Dříve nebo později se o úmrtí ČSSZ dozví od notáře. Ale s ohledem na evidenci, kterou vede a že se o úmrtí nedozví hned je vhodné oznámení provést a vyvarovat se tak například vymáhání pohledávek za dlužné zálohy.

Finanční úřad - ano

Finančnímu úřadu by se úmrtí daňového subjektu mělo podle zákona oznámit do 15 dnů. Prvním zodpovědným je osoba spravující pozůstalost. Může být uložena sankce, ale podle dosavadních zkušenností je možné říct, že nic takového plošně neprobíhá.

Z pohledu daní z příjmů je smrt vždy ukončením podnikání bez ohledu na to, zda v živnosti někdo další pokračuje, nebo ne. Povinnost doplatit daně přechází na dědice stejně jako vyrovnání závazků vůči správě sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovně.

Živnostenský úřad - ano, pokud

Tady je to vhodné zvláště pokud chce v podnikání po zemřelém někdo z dědiců pokračovat - viz informace výše o pokračování v živnosti. Pokud k oznámení nedojde, živnost zaniká dnem úmrtí podnikatele.

Pozor na daňové přiznání

  1. Daňové přiznání se podává nejdříve za část období od začátku (roku) do dne jeho smrti . Lhůta pro podání přiznání jsou tři měsíce.
  2. Dále by správce pozůstalosti měl podat přiznání za období ode dne smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, a to nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy bylo ukončeno řízení o pozůstalosti.
  3. V závislosti na délce trvání řízení o pozůstalosti může být ještě v mezičase třeba podat přiznání za období mezi smrtí a koncem kalendářního roku. Tam je termín rovněž tři měsíce (6 měsíců při zastupování daňovým poradcem).

 

Postup při sestavování daňového přiznání za podnikatele se liší podle různých variant a období, za které se přiznání podává. Rozdíly můžeme najít především v tom, zda právní nástupce může snížit či zvýšit základ daně v dani z příjmů fyzických osob o slevy a odčitatelné položky.

V případě, že byl podnikatel sám zapsán v obchodním rejstříku a poskytl písemný souhlas s převodem živnosti na dědice, získá tím dědic firmu s kompletním zázemím.

 

Články o daních