Náklady obětované příležitosti: Co nás stojí rozhodnutí?

Když se manažer nebo podnikatel podívá do výsledovky (výkazu zisku a ztráty), vidí tam přehledně seřazené náklady: mzdy, nájemné, materiál, energie. Existují však náklady, které ve výsledovce nenajdeme.

V podnikání i běžném životě se stále rozhodujeme. Když investujeme čas a peníze do jednoho projektu, nemůžeme je současně použít jinde. Když zaměstnanec tráví čas jednou činností, nemůže se ve stejnou chvíli věnovat jiné. Právě tady vznikají takzvané náklady obětované příležitosti.

Jde o ekonomický koncept, který označuje hodnotu nejlepší nevyužité alternativy. Jinými slovy: co jsme mohli získat, kdybychom se rozhodli jinak.

Jednoduchý příklad

Podnikatel má k dispozici 1 milion korun. Rozhoduje se mezi:

• nákupem nového stroje,
• nebo investicí do marketingu.

Zvolí dát peníze do marketingu, což přinese zisk 150 000 Kč ročně. Nový stroj by v našem příkladu zvýšil zisk o 220 000 Kč ročně. V tomto případě podnikatel „obětoval“ možnost vyššího výnosu v důsledku pořízení nového stroje.

Nákladem obětované příležitosti je 220 000 Kč, protože o tuto možnost se podnikatel svým rozhodnutím připravil.

V praxi se ale velmi často sleduje i rozdíl mezi variantami, tedy „o kolik si pohoršil“ oproti nejlepší možné volbě. To je zde 70 000 Kč. Obě interpretace se proto v různých textech objevují, ale čistě podle ekonomické definice je nákladem obětované příležitosti hodnota nejlepší nevyužité alternativy, tedy 220 000 Kč.

Pokud bychom tuto myšlenku rozvinuli, efektivně fungující firma dosahuje alespoň nulového ekonomického zisku. Ne proto, že by se jí nedařilo, ale protože dosahuje alespoň tak dobrých výsledků, jaká by byla nejlepší jiná alternativa.

Proč jsou tyto náklady důležité?

I když nejsou nikde vidět, mohou náklady obětované příležitosti zásadně ovlivňovat ekonomickou efektivitu firmy. Jinými slovy můžeme říct, že pomáhají rozhodovat se rozumně.

Pomáhají totiž odpovědět na otázku:

„Používáme své zdroje tím nejlepším možným způsobem?“

Firmy mají omezené:

• finance,
• čas,
• výrobní kapacity,
• zaměstnance,
• i energii managementu.

Každé rozhodnutí proto automaticky znamená vzdání se jiné možnosti.

Náklady obětované příležitosti v praxi

Tento princip se objevuje v celé řadě situací:

• Majitel firmy vykonává administrativu místo obchodních aktivit.
• Společnost drží vysoké peněžní rezervy na běžném účtu bez úročení.
• Firma využívá sklad pro pomalu obrátkové zboží místo produktů s vyšší marží.
• Podnikatel investuje čas do rozvoje vedlejší činnosti s nízkým přínosem.

Na první pohled může vše fungovat dobře. Ekonomicky však firma může přicházet o významné příležitosti.

Nejde jen o peníze

Náklady obětované příležitosti představují spíše ekonomickou úvahu. Neúčtují se, neobjevují se v daňovém přiznání, nevstupují do základu daně.

Přesto jsou velmi důležité při hodnocení efektivity a smysluplnosti. Nemusí se týkat pouze financí. Často jde o čas, zkušenosti nebo lidskou kapacitu.

Například zkušený podnikatel může trávit desítky hodin měsíčně činnostmi, které by bylo možné delegovat nebo naopak starostí o tak, jak, z čeho uhradí závazky po splatnosti, protože o ně přišel ve ztrátovém projektu. Firma pak přichází o prostor pro rozvoj, nové klienty nebo vyšší obrat.

Právě schopnost přemýšlet nad tím, co firma získává a čeho se svým rozhodnutím současně vzdává, často odlišuje dlouhodobě úspěšné podniky od těch, které pouze reagují na každodenní provozní situace. Ekonomicky dobré rozhodnutí nemusí být vždy to nejlevnější nebo nejrychlejší. Často jde spíše o volbu, která firmě v dlouhodobém horizontu přinese nejvyšší hodnotu oproti ostatním dostupným možnostem.