Povinnost oznamování osvobozených příjmů

Povinnost oznamování osvobozených příjmů vychází ze Zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (dále jen ZDP). ZDP definuje, jaké příjmy podléhají dani z příjmů fyzických osob a které jsou od daně z příjmů osvobozeny. (viz § 4, § 4a, § 6 a § 10)

Které příjmy jsou osvobozené od daně z příjmů?

Za splnění všech zákonných podmínek např.:

• příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku
• příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem
• příjem z prodeje hmotné movité věci (např. auto, letadlo aj.)
• přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění
• příjem z nabytí dědictví nebo odkazu
• příjmy od příbuzného (dar)

Oznamovací povinnost osvobozených příjmů

Ustanovení ZDP § 38v zavádí s účinností od 1.1.2015 poplatníkům daně z příjmů fyzických osob novou oznamovací povinnost, týkající se osvobozených příjmů. Pokud jsou příjmy od daně osvobozeny, ale jejich hodnota je vyšší než 5 milionů korun, vzniká povinnost jejich oznámení příslušnému finančnímu úřadu.

Požadované údaje:

• výše příjmu
• způsob nabytí příjmu
• datum vzniku

Na jaké příjmy se oznamovací povinnost nevztahuje?

Oznamovací povinnost se nevztahuje na příjem, o němž může požadované údaje správce daně zjistit z veřejných rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (ZDP § 38v odst. 3)

(Například osvobozený příjem z prodeje rodinného domu nebo bytu zapisovaných do katastru nemovitostí.)

Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznámí správci daně tuto skutečnost pouze jeden z manželů. (ZDP § 38v odst. 5)

Způsoby oznámení osvobozených příjmů

Oznámení je možné provést písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou s ověřenou identitou podatele.

Podání lze provést volnou formou nebo na tiskopisu státní správy

Pokud bude osvobozený příjem hrazen ve splátkách, posuzuje se každá splátka jednotlivě, nikoli hodnota celého příjmu. Toto však neplatí v případě, že by se jednalo o účelové rozdělení příjmu.

Pokud má fyzická osoba více příjmů osvobozených od daně z příjmu, výše příjmu a limit 5 milionů korun se posuzuje u každého zvlášť.

Okolností nabytí příjmu může být prodej movité věci dražší než 5 milionů korun (např. prodej obrazu), prodej nemovitosti, dar, příjem získaný v rámci dědického řízení aj.

V případě dědictví je datem, kdy vznikl osvobozený příjem, až datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví.

Lhůta pro oznámení osvobozeného příjmu

Lhůta pro oznámení osvobozeného příjmu je stejná jako lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém fyzická osoba příjem obdržela. (ZDP § 38 odst. 1)

Hlásit osvobozené příjmy musí i takové osoby, které nemají povinnost podávat daňové přiznání.

Jinak řečeno, povinnost podat oznámení mají všechny osoby, které ve zdaňovacím období nabyly osvobozený příjem bez ohledu na to, zda podávají či nepodávají přiznání k dani z příjmu fyzických osob.

Nedodržení ohlašovací povinnosti

Zjistí-li správce daně nesplnění povinnosti oznámení osvobozených příjmů, vyzve poplatníka k jejímu dodatečnému splnění a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. S tím jsou ale spojeny i sankce. Výše sankce je stanovena v ZDP § 38w odst. 1.

Příklad výše sankce z neoznámeného příjmu ve výši 6 000 000,- Kč

Dle ZDP § 38 w odst. 6 může správce daně zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.