Na takto položenou otázku není jednoznačná odpověď. Pravidla, která předepisuje zákon o DPH jsou následující:

Příklad: Jako plátce DPH poskytuji právní služby švýcarské firmě (neregistrované v ČR). Jednání proběhlo v ČR. Příjemce je osobou povinnou k dani, právní služby jsou ve výjimkách. Místo plnění je určeno ve Švýcarsku, nepodléhá tuzemské DPH.

Zabývejme se nyní jen osobami povinnými k dani (podnikateli).

Základním pravidlem pro určení místa plnění je ustanovení § 9 zákona o DPH (dále už jen ZDPH), podle kterého se místo zdanitelného plnění určuje dle sídla příjemce služby. Podle základního pravidla by bylo místem plnění Švýcarsko a služba by nebyla předmětem české DPH.

Pak je ale potřeba projít výjimky ze základního pravidla, které jsou dále (§ 9a - § 10i ZDPH). A hned první, uvedená v § 9a se dost možná vztahuje na Vaši situaci.

Lze předpokládat, že pokud se partneři sešli k právnímu jednání v ČR, byla zde služba i užita? Možná ano, ale ne nezbytně. Další věci, které je třeba vyhodnotit, je čeho se právní služby týkaly. Týkaly se obchodních transakcí v ČR a vztahů s českými institucemi? Nebo bylo poradenství od českého právníka zaměřené na zahraniční (mimočeské aktivity švýcarské firmy?

Tyto skutečnosti je třeba uvážit a vyhodnotit.

Zdroje: 

Zákon o DPH
https://www.businessinfo.cz/navody/odlisne-urceni-mista-plneni/