Institut ručení za neodvedenou daň. Jak funguje a na co si dát pozor?

Placení daní není zrovna populární téma, avšak pro chod státu je nezbytné. Nehledě na to, jak moc svědomitým podnikatelem můžete být, i vás se však můžou týkat dopady za nezaplacenou daň vaším dodavatelem. Ukažme si, jak se tomu lze vyhnout, a na co si dát pozor.

Počátkem minulého roku se Nejvyšší správní soud zastal firmy Kovář plus. Finanční úřad po firmě žádal, aby uhradila DPH za dlužníka, který včas nezaplatil daňovou povinnost. Svůj požadavek úřad odůvodnil tím, že firma dlužníkovi poslala peníze do slovenské banky, kvůli čemu rovněž ručila za nezaplacenou daň. Po pěti letech vleklých soudních tahanic nakonec Nejvyšší správní soud dospěl k rozhodnutí, že požadavek finančního úřadu je v rozporu s evropským právem.

Princip fungování ručení za nezaplacenou daň

V praxi může poměrně snadno nastat situace, ve které váš dodavatel z nejrůznějších příčin daň neuhradí. Když se finanční úřad obrátí na odběratele, vzniká situace, v níž odběratel zaplatí daň dvakrát – jednou svému dodavateli a jednou finanční správě.

Ve výsledku odběrateli hrozí finanční nebezpečí, které by za jistých okolností mohlo vést až ke krachu. Prvotní impuls k zavedení systému institutu ručení vznikl na popud Evropské unie v roce 2006, přičemž čeští zákonodárci jej o pět let později uvedli v platnost. Vše se samozřejmě týká jen tuzemského plátce a tuzemského zboží, které je předmětem obchodu.

Kdy se můžu stát ručitelem neodvedené daně?

Příjemce se do role ručitele může dostat několika způsoby. Za prvé, pokud si nezjistí dostatek informací o zmíněném dodavateli služeb, což je shrnuto v principu zv. „věděl nebo měl vědět.“ Čili pokud příjemce díky svým informacím věděl nebo mohl vědět, že dodavatel neodvede daň. Tento princip ale mnoho podnikatelů tvrdě kritizuje, protože ne všechny důležité informace o dodavateli jsou běžně k sehnání, a to ani při vynaložení větších výdajů. V některých případech dojít ke správnému závěru, že dodavatel neodvedení daně plánuje, vyžaduje úspěšného věštce.

Do hledáčku finanční správy se můžete dostat také v případě, že se cena zboží výrazně liší od obvyklé ceny stejného zboží, aniž by k tomu byl ekonomický důvod. Vymezení pojmu obvyklé ceny určuje správce daně na základě zákona o oceňování majetku.

Třetí možností je částečná nebo celková platba na účet poskytovatele vedený v zahraničí.

A za čtvrté se můžete ručitelem daně stát v případě, kdy chce dodavatel zaslat peníze na jiný účet, než který uvedl na webu finanční správy, a který je tím pádem jeho. registrovaným účtem. Rozhodným dnem pro okamžik ručení je den zadání příkazu k zaplacení bezhotovostního převodu. Nejde o každý převod, ale takový, kdy platba překračuje dvojnásobek částky, nad kterou je v současné době podle zákona o omezení plateb v hotovosti nutné platit hotově (aktuálně částka 540. 000 Kč). I zde můžeme sledovat snahu o zpřísnění, neboť tato hranice byla již pro rok 2015 snížena z předchozí horní hranice 700 000 Kč.

Ručitelem se můžu stát i v případě, kdy spolupracuju s nespolehlivým plátcem. Informace o nich jsou k nahlédnutí opět v aktualizovaném registru plátců DPH na stránkách Ministerstva financí ČR. Nespolehlivým plátcem se obchodník může stát například tak, že ani na výzvu správce daně nepodá přiznání k DPH alespoň dvakrát za poslední rok, popřípadě pokud nesprávně uvede skutečné sídlo své firmy.