Jak na DPH při prodeji auta, kde se uplatnil jen částečný odpočet?

Dnes si asi málokterý podnikatel umí svou práci představit bez vlastního auta. Pokud se z nejrůznějších důvodů rozhodnete automobil prodat, je potřeba se z hlediska účetnictví vyhnout několika úskalím. Na následujících řádcích si rozebereme, pro plátce přidané hodnoty, nač si dát pozor.

Ostatní tuto problematiku řešit nemusí, neb DPH je součástí pořizovací ceny auta. Naopak v případě prodeje auta jeho cenu nijak daní nenavyšují. Nuže k samotnému prodeji auta.

Prodej a daň z příjmů

Obecně platí, že příjmy z prodeje movitých věcí jsou od daňových povinností až na několik výjimek osvobozeny (§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních příjmů). Když doba mezi nákupem a prodejem auta nepřekročí jeden rok, je jednou z těch výjimek, na které se osvobození nevztahuje, právě prodej auta.

Při nákupu podnikatel zpravidla zakoupené auto zařazuje do svého obchodního majetku, čímž získává více možností uplatnit daňově uznatelné náklady. Mezi ně patří například daňové odpisy či náklady na opravy a údržbu vozidla.

Při prodeji, pak pokud se jedná o vozidlo, které podnikatel zařadil do obchodního majetku, je situace trochu horší. Aby prodej nevstupoval do základů pro sociální a zdravotní pojištění, je třeba jej vyřadit z obchodního majetku (to je dnem, kdy ho přestává evidovat nebo o něm účtovat). Pokud je o povinnost povinnosti platit daň z příjmu, osvobození od daně se dočkám až po pěti letech od vyřazení. Což je ale, přiznejme si, velmi dlouhá doba.

Auto, které bych nemohl po takovou dobu prodat, by se stalo spíš veteránem a jeho cena by zákonitě klesala, a to i přes sebevětší péči a servis. Čili v zájmu obchodníka, který nemá v plánu vůz dále využívat, je prodat jej co nejdřív a za maximální možný zisk.

Jak je to s DPH?

Z hlediska odpočtu je velmi důležitý účel, k jakému automobil používám. Pokud auto využívám čistě a jen pro podnikatelské účely, pak si můžu uplatnit nárok na odpočet DPH v celé jeho výši. Mnoho podnikatelů jej ale využívá rovněž pro soukromé účely, popřípadě pro zdanitelná i osvobozená plnění bez odpočtu.

To znamená, že mají nárok na částečný odpočet daně pouze v poměrné výši. Podnikatel, který si nárokuje odpočet daně, samozřejmě v době, kdy auto kupuje, nemůže s jistotou vědět, v jakém procentuálním podílu jej bude využít pro soukromé potřeby a v jakém pro svou podnikatelskou činnost. Čili stanovený poměrný koeficient by nebyl přesný. Může sice využít kvalifikovaného odhadu, ale stále se pohybuje jen v oblasti teorie. A toho si je zákon dobře vědom.

Každoroční úprava odpočtu daně

Zde vstupuje na scénu opatření zvané „úprava odpočtu daně“. (§ 78a zákona o DPH) Rozsah využívání automobilu pro podnikání i pro soukromé účely se totiž snadno může měnit, tudíž by nebylo rozumné vycházet každý rok z údajů uvedených při koupi auta. Po celý kalendářní rok, v němž jsem vozidlo koupil, proto musím bedlivě sledovat a zapisovat rozsah využívání vozu pro oba účely.

Díky výše zmíněné úpravě je potom možné v přiznání k DPH na základě vysledovaných změn snižovat nebo zvyšovat původně uplatněný odpočet daně. Tuto každoroční úpravu pro odpočet daně provádím po celou dobu lhůty pěti let, dokud vozidlo patří do obchodního majetku. 

DPH při prodeji auta - co s tím?

1. Prodej během pěti let od nákupu

Rozhodnu-li se pro prodej ještě před skončením pětileté lhůty, nastává otázka. Coby plátce DPH musím přiznat a odvést DPH z celé prodejní ceny. Pro zbývající roky do konce pětileté lhůty bych ale prodejem přišel o možnost provádění úprav odpočtu daně z roku, kdy jsem auto koupil. Zákon proto nabízí řešení v podobě tzv. jednorázové úpravy odpočtu daně.

(§ 78d zákona o DPH)

Tu vypočítáme jako klasickou úpravu odpočtu daně pro daný rok, kterou vynásobíme počtem let do konce pětileté lhůty. Tu následně zapíšu do přiznání k DPH při prodeji vozidla.

2. Prodej po pěti letech od nákupu

Pokud bychom auto, které jsme používali i pro soukromé účely, prodávali až po uplynutí pětileté lhůty, pak je situace následující. Pokud jsem uplatnil jen částečný odpočet, DPH se nepřiznává z celkové prodejní ceny automobilu, ale jen z části prodejní ceny, tedy poměrné části základu daně, která odpovídá využití auta čistě pro podnikatelské účely. (Viz rozsudek SDEU ve věci C-291/92 Dieter Armbrecht)