Pokuty u DPH a kontrolního hlášení. Jejich výše a prominutí

Od ledna 2016 si plátci DPH museli zvyknout na další práci, která se pojí s podáním DPH. Tou je podávání kontrolního hlášení, jehož cílem je zamezit možným daňovým podvodům. Jaké existují sankce v případě, že kontrolní hlášení nepodáte? A je možné dosáhnout prominutí sankcí? To si rozebereme níže.

Každý plátce DPH musí od ledna 2016 podávat kontrolní hlášení. Správce daně se díky němu snáze dostane k informacím o možných daňových podvodech, které pak může postihovat, popřípadě úplně eliminovat. Tím samozřejmě plátcům DPH vzniká více povinností a více práce. Tu navíc musí zvládnout do určitých termínů. V případě právnické osoby se podává za kalendářní měsíc, a to nejpozději do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Fyzické osoby jej podávají ve lhůtě pro podání daňového přiznání, opět nejpozději do 25 dní po skončení zdaňovacího období.

A když ho nepodám?

Tyto lhůty je lepší dodržovat, protože v případě jejich porušení může finanční úřad sáhnout k nejrůznějším sankcím. Ty můžeme rozdělit podle času, kdy dodáme kompletní a správné kontrolní hlášení na několik variant.

1. Tou první je možnost, kdy kontrolní hlášení spojené s daňovým přiznáním podám dodatečně bez vyzvání úřadů. V takovém případě je pokuta nastavena na 1 tis. Kč.
2. Když mne ale správce daně nejprve vyzve a já teprve v náhradním termínu na jeho výzvu zareaguji, pokuta se dostává rovnou na částku 10 tis. Kč.
3. Když mě správce daně vyzve k doplnění, potvrzení nebo změně nahlášených údajů v podaném kontrolním hlášení bez zpětné reakce, výše pokuty již činí 30 tis. Kč.
4. A rovnou 50 tis. korun může finanční úřad vyžadovat za nepodání kontrolního hlášení ani v náhradní době, kterou stanoví. 
   Kromě toho může správce daně rozhodnout o pokutě ve výši 50 tisíc Kč v případě, kdy nereaguju na výzvu k doplnění či změně údajů.
5. Nejvyšší možná pokuta pak činí 500 tis. Kč a k té může správce daně sáhnout v případě, že bych mařil nebo jiným způsobem ztěžoval správu daní nepodáním kontrolního hlášení.

Stává se, že podnikatel opakovaně nepodává kontrolní hlášení včas nebo ho podává s chybnými údaji a čeká na výzvu úřadů. Delší dobu nebylo možné udělit mu nejvyšší pokutu i přesto, že opakovaně svým jednáním maří správní řízení. V prosinci minulého roku proto prošel návrh, podle kterého už často chybující podnikatel nemusí obdržet nejprve pokuty nastíněné výše, nýbrž může být pokutován rovnou nejvyšší částkou.

Kdy je možné prominout nastavené sankce

V některých případech lze samozřejmě navrženou sankci prominout. Jedná se dokonce o většinu z těchto pokut, konkrétně pokuty ve výši 10 tisíc, 30 tisíc a 50 tisíc Kč. Nejnižší pokutu 1 000 Kč sice odpustit nelze, ale v zákoně nalezneme dodatek, který stanoví, že je možné odpustit jeden přestupek za kalendářní rok. Konkrétní postupy upravuje aktualizovaný metodický pokyn GFŘ-D-29.

Vyjma jednoho odpustitelného pochybení s podáním jsou tam zmíněny vážné důvody jako živelné pohromy a doložitelně neplánovaně aktuně nepříznivý zdravotní stav.

Kromě jednoho prominutí sankce 1 000 Kč lze prominout také pozdní reakci v období pěti pracovních dnů v případě, že povinnost podat kontrolní hlášení vznikla neopodstatněně. Dále pak v situaci, kdy plátce DPH potvrdí během pěti pracovních dnů údaje podané v předchozí podané verzi hlášení jako správné. Poslední kategorií je prominutí sankcí, které předtím nebyly časově nijak omezeny a vznikl tzv. ospravedlnitelný důvod.