Zveřejnění účetní závěrky

Kdo zveřejňuje účetní závěrku

Účetní závěrku zveřejňuje taková účetní jednotka, jež je zapsána do veřejného rejstříku. Účetním jednotkám, které do rejstříku zapisovány nejsou, může tuto povinnost stanovit zvláštní právní předpis. Účetní jednotky jsou rozděleny podle velikosti jejich aktiv, obratu a průměrného počtu zaměstnanců do čtyř kategorií: mikro, malé, střední a velké účetní jednotky.

Účetní závěrky se uveřejňují v takovém rozsahu, v jakém byly sestaveny. Některé účetní jednotky mají navíc povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. V tom případě se závěrka uveřejňuje v takovém rozsahu, v jakém byla ověřena.

Účetní závěrka se vyhotovuje a ukládá v českém jazyce, popřípadě spolu s překladem listiny v cizím jazyce.

Co se zveřejňuje

Účetní závěrka má jasně dané části, které tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisků a ztrát a příloha. Vybrané účetní jednotky dále sestavují přehled o peněžních tocích (tzv. cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu.

a) rozvaha

Informuje o majetku společnosti (aktiva) a zdrojů krytí tohoto majetku (pasiva). Ukazuje závazky a celkový kapitál firmy.

b) výkaz zisků a ztrát

Informuje o výši nákladů a výnosů, o jejich struktuře a o dosaženém hospodářském výsledku, přičemž se porovnává minulé a sledované období. Mikro a malé účetní jednotky nemají povinnost zveřejňovat výkaz zisku a ztrát.

c) příloha

Příloha doplňuje různé informace z předešlých dvou částí. Uvádí, jaké metody byly při zpracování využity. Ukazuje obecné údaje o dané účetní jednotce (mimo jiné název, právní forma, sídlo, počet zaměstnanců, úvěry či předmět podnikání subjektu).

d) Výroční zpráva

Zákon rovněž vymezuje ty účetní jednotky, které jsou povinny vytvářet výroční zprávu. Primárně se jedná o účetní jednotky, které musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Rozvahový den

Účetní jednotka, která se zapisuje do veřejného rejstříku, má povinnost ukládat závěrku do sbírky listin, sestavenou ke dni, kdy uzavírá účetní knihy. Řádná účetní závěrka musí být sestavena k poslednímu dni účetního období. V ostatních případech se vytváří mimořádná účetní závěrka.

Jak se zveřejňuje závěrka

Po určení správného rejstříkového soudu lze listiny do sbírky listin uložit pouze v elektronické formě, přesněji ve formátu PDF. Ty nesmí být zašifrované a musí být povolen jejich tisk v plném rozsahu. Zásadní pak je velikost souborů, která nesmí překročit 150 kB na 1 stránku listiny. Datová zpráva nebo PDF listina nesmí být poškozená. Jedna listina se předkládá jako jeden PDF dokument.

Jaké jsou možné způsoby odeslání pdf dokumentu/ů s účetní závěrkou:

  1. datovou schránkou na adresu příslušného rejstříkového soudu
  2. na elektronickou adresu soudu (e-mailem s el. podpisem)
  3. prostřednictvím online podání do sbírky listin dostupného přes or.justice.cz
  4. webovou aplikací ePodatelna dostupnou z webu justice.cz
  5. na nosičích dat CD-R, CD-RW, DVD-R, DVD+R, DVD-RW, DVD+RW (poštou nebo osobně do podatelny soudu).

Seznam rejstříkových soudů

Soud / krajDatová schránkaAdresa ePodatelny
Městský soud v Praze - pro Prahu a střední Čechysnkabbmor@msoud.pha.justice.cz
Krajský soud v Brně5wwaa9jpodatelna@ksoud.brn.justice.cz
Krajský soud v Českých Budějovicích832abaypodatelna@ksoud.cbu.justice.cz
Krajský soud v Plzniyaraba4sbirkalistin@ksoud.plz.justice.cz
Krajský soud v Ústí nad Labemphgaba8podatelna@ksoud.unl.justice.cz
Krajský soud v Hradci Královéep7abaeorpodatelna@ksoud.hrk.justice.cz
Krajský soud v Ostravěeuyp2tnpodatelna@ksoud.ova.justice.cz

Jaké jsou lhůty pro zveřejnění

Musí-li mít účetní jednotka ověřenou závěrku auditorem, zveřejňuje účetní závěrku i výroční zprávu až po jejich ověření auditorem a po schválení příslušného orgánu. Lhůtou je 30 dní od splnění obou podmínek, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Obecně platí, že tyto listiny musí být uloženy bez zbytečného odkladu.

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin stejně tak nejpozději do jednoho roku od rozvahového dne. Přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy.

Sankce za nezveřejnění a postup rejstříkových soudů

Pokud se soud dozví o porušení zákonných podmínek, vyzve osobu zapsanou ve veřejném rejstříku k předložení všech náležitých listin v určité lhůtě. Je-li výzva touto osobou ignorována, může jí být uložena pořádková pokuta až do výše 100 000 Kč.

V případě, že osoba zapsaná ve veřejném rejstříku neplní povinnosti opakovaně, může s ní rejstříkový soud zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací. O tom však musí být osoba nejprve zpravena. Pokud toto jednání negativně ovlivňuje třetí osoby a je zde právní zájem, porušuje tím člen statutárního orgánu péči řádného hospodáře se všemi důsledky uvedeným v zákoně.

Následky mohou být rovněž trestněprávní povahy. Trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění se dopouští například ten, kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že neuloží listinu do sbírky listin bez zbytečného odkladu. Následkem může být trest odnětí svobody až na dva roky nebo zákaz činnosti. Pokud takové jednání působí "značnou škodu" (min. 500 tis. Kč), trest odnětí svobody je v rozmezí 1 - 5 let. Pokud takové jednání způsobuje "škodu velkého rozsahu" (tj. minimálně 5 000 000 Kč), trest odnětí svobody může být stanoven v rozmezí 2 – 8 let.

Sankce za nezveřejnění a postup finančních úřadů

Finanční úřady mohou také pokutovat nezveřejnění účetní závěrky. Hranice, kam mohou s pokutou jít je 3 % hodnoty aktiv. Finanční úřady zatím plošně pokuty neudělují. Pokud to řeší, zpravidla na nezveřejnění účetní závěrky upozorní a dají lhůtu k vyřešení.

Neochota zveřejnit a neschopnost postihovat

I přes tyto poměrně vysoké hrozby se ukazuje, že firmy neplní tuto zákonem danou povinnost. Zmíněnou informační povinnost dlouhodobě neplní např. v Praze podle informací HN z června 2015 zhruba 58 % společností.

Nejčastěji se přitom jedná o menší firmy s tržbami do 10 milionů korun. Jedním z důvodů je užší spojitost menších firem s vlastníkem, který nemusí chtít, aby jeho majetkové poměry byly veřejně vystavěné. Daším důvodem je fakt, že riziko postihu ze strany státu je u kontaktních společností minimální. Sankcím má předcházet výzva rejstříkového soudu ke zveřejnění.

Podnikatelské organizace prohlašují, že se v Česku již tak zveřejňuje příliš mnoho firemních informací a další opatření by mohla firmám v konečném důsledku škodit. Podle mnohých také chybí chuť i nástroje ze strany státu podporovat a vymáhat transparentnost. Ministerstvo financí spolu s Ministerstvem spravedlnosti sice tvrdí, že se situací zabývá a snaží se vyvinout funkční elektronický portál, které by omezoval nedodržování podmínek, ale ke spuštění má zatím daleko.

Rozdíly u zveřejnňování účetních závěrek můžeme pozorovat také podle místa podnikání. Nejméně zveřejněných závěrek je v Praze, nejvíce naopak v v Královéhradeckém kraji, kde je restříkový soud s výzvami ke zveřejnění účetní závěrky nejaktivnější.


Zdroje: 

Zákon o účetnictví businessinfo.cz
portal.pohoda.cz