Co jsou dohadné položky
Dohadné položky zachycují pohledávky a závazky, jejichž přesná výše dosud není známa. Částka se stanoví odhadem podle dostupných podkladů.
Kdy se dohadné položky používají
Dohadné položky se používají v situaci, kdy účetní případ již nastal, ale chybí zatím nějaký doklad nebo konečné vyúčtování. Dohadná položka umožní zachytit dopad případu ve správném období.
Rozlišujeme:
- Dohadné položky aktivní, účet 388 – například nárok na pojistné plnění, jehož konečnou výši pojišťovna zatím nepotvrdila.
- Dohadné položky pasivní, účet 389 – například spotřebovaná energie nebo přijatá služba, která ještě nebyla vyúčtována.
Účtování dohadných položek
Odhad nákladů se zaúčtuje proti účtu 389, například 502 / 389 u spotřeby energie. Nárok na pojistné plnění lze zachytit zápisem 388 / 648.
Po konečném vyúčtování se dohadná položka zúčtuje a vypořádá se rozdíl oproti odhadu.
Příklad
Společnost do konce roku spotřebovala elektřinu, ale fakturu obdrží až v lednu. Podle odečtu a sjednaných cen odhadne náklad na 20 000 Kč:
502 / 389 – 20 000 Kč
Lednová faktura činí 21 000 Kč bez DPH. Společnost zúčtuje odhad a rozdíl:
389 / 321 – 20 000 Kč
502 / 321 – 1 000 Kč
Příklad předpokládá, že konečná částka nebyla při sestavení závěrky známa, a nezahrnuje DPH.
Příjmy a výdaje příštích období vs. dohadné položky
Pokud jsou účel, částka a období přesně známy, může jít o příjmy či výdaje příštích období.
Odhad by neměl být postavený na vodě, ale mít doložitelný základ, například smlouvu, odečet spotřeby nebo alespoň kalkulaci, které je příhodné založit do účetních dokladů jako podklad pro zaúčtování a případnou kontrolu.
Dohadná položka neslouží k vytváření fiktivních nákladů na dosud neuskutečněná plnění.
Související předpisy
§ 3 odst. 1 a § 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ČÚS č. 017 – Zúčtovací vztahy, body 3.11.6 a 3.11.7.