Na faktuře je chybně jednatel (nebo společník) místo firmy. Můžu ji dát do nákladů a uplatnit odpočet DPH?

Zvlášť u menších firem se občas řeší, že jednatel nebo společník přinese do účetnictví fakturu, ale v adrese odběratele je jeho jméno, není tam ani název ani DIČ firmy, která má být odběratelem daného zboží nebo služby. Co teď s tím?

Zřejmě k tomu nenajdeme jediné řešení, ale pojďme se podívat, jak se na tu situaci dá dívat a jaké vzít v úvahu okolnosti a související předpisy. Z toho následně vyplyne několik variant řešení.

Varianta 1 - vyjednat opravu

Zavolat dodavateli a požádat o opravu fakturačních údajů. Pokud tohle klapne, nemusím se dalším přemýšlením zatěžovat. Někdy se to za zvuků hlasitého skřípění zubů protistrany podaří. Někdy ale ne.

Varianta 2 - přefakturace

Na tuhle situaci se prostě můžu dívat tak, že jednatel (nebo společník) si koupil nějakou věc a dál ji prodává firmě. K faktuře přiloží svoji fakturu (nebo pokladní doklad) a firma nakupuje od něj. I fyzická osoba nepodnikatel může vystavit fakturu.

V některých situacích je důvodem toho, že na faktuře je fyzická osoba, cena (nebo jné podmínky) služby. Např. někteří mobilní operátoři dávají lepší ceny fyzickým osobám, Dropbox, Office 365 nebo jiné služby mají výhodnější tarify pro fyzické osoby nepodnikatele než pro firmy. To, že je tu třeba rozpor s licenčními podmínkami, je špatně. Zodpovědnost je to ale jednatele, ne účetní.

Výhoda: čisté řešení

Nevýhody:

• obvykle přijdu o odpočet DPH - jednatelé, společníci bývají neplátci DPH
• nemusím být oprávněn k přeprodeji dané služby

Varianta 3 - náhrada výdajů

V některých situacích je možné tuhle situaci řešit jako náhradu výdajů - třeba přes cesťák, kam se zahrne účet od hotelu na jméno zaměstnance nebo jsem nucen vytvářet zaměstnanci pracovní podmínky, tak mu budu muset nahradit na základě vyúčtování výdaje za používání internetu, tak jak mi to definuje moje pečlivě vytvořená směrnice pro zacházení se zaměstnanci s povoleným home-workingem.

Varianta 4 - přebouchnu razítkem firmy a zařadím / ignoruju chybějící firmu a zařadím

Tahle varianta vyžaduje větší míru osobní statečnosti a "nadhledu" nad účetními a daňovými předpisy. Doba je ale nelítostná a přináší proto mnoho hrdinů, kteří se do toho odvážně pouští.

Do faktury jako ten, kdo ji nevystavuje, nemám co zasahovat. Na druhou stranu jsou stále ještě případy předtištěných papírových formulářů, kde se tak činí a dodavatel, neužívaje moderní výpočetní techniky, o to i žádá, aby nemusel údaje vyplňovat.

Pokud je částka nad 10 tis., řeší se navíc ještě maskování dokladu takzvaně "za bukem" v oddílu B3 kontrolního hlášení, protože s protistranou si bez opravy dokladu na jejich straně nemůžu sednout ani náhodou a říkám si o problém s CML v Pardubicích.

Tahle varianta má i některé polehčující okolnosti:

• Zjednodušený daňový doklad mohu podle uvážení vystavit na částky do 10 tis. Kč a údaje odběratele nejsou povinnou náležitostí.
• § 73 odst. 5) ZDPH říká: "Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem." To mi dává šanci prokázat při případné kontrole, že plnění bylo poskytnnuto pro společnost a ta jej využila pro svou ekonomickou činnost.

Varianta 5 - vrátit a nezařazovat

Tahle varianta je jednoduchá a bezpečná nebo taky radikální. Záleží na okolnostech a úhlu pohledu. Nevýhodou je ztráta potenciálně daňově uznatelných výdajů a odpočtu.

Tato úvaha si neklade ambice nalézt správné řešení ani postihnout všechny situace a možnosti. Jistě existují i jiné cesty. Zhodnocení a výběr varianty se může v různých situacích lišit. Život není černobílý a při špatných výchozích podmínkách existuje někdy volba jen mezi řešením špatným a ještě horším.