Vznikla mi škoda na majetku – je daňově uznatelná či nikoliv?
Při řešení této otázky nám pomůže Zákon č. 586/1992 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů (dále jen ZDP)
Nejdříve co to je škoda na majetku. Dle zmíněného zákona ZDP, § 25 odst. 2, lze škodu definovat následovně:
„Škodou se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. … Za tyto škody … se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. … “
Z tohoto odstavce je pro nás důležité, že
- škoda je na majetku ve vlastnictví poplatníka
- majetek je v důsledku škody vyřazen
Další informace k naší otázce můžeme nalézt v § 24 ZDP.
§ 24 odst. 2: „Výdaji (náklady) podle odstavce 1 [Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů] jsou také:
- c) zůstatková cena hmotného majetku vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad
- l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy“
Definici živelní pohromy můžeme nalézt o kousek níže, § 24 odst. 10:
„Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.“
Z tohoto paragrafu je pro nás důležité, že daňově uznatelnými náklady jsou škody způsobené živelní pohromou nebo škody způsobené neznámým pachatelem. Živelní pohroma nesmí být zapříčiněna lidským faktorem (např. požár). Výše škody musí být vždy doložena posudkem pojišťovny nebo soudního znalce.
Z výše uvedeného zároveň vyplývá paradoxní situace, že pokud je zjištěn pachatel škody, o vzniklou škodu nelze snížit základ daně. Daňově uznatelný je jen náklad do výše náhrad v případě plnění od pachatele škody.
(Např. někdo vám zničí počítač se zůstatkovou hodnotou 10.000,- Kč, pachatel uhradí 6.000,- Kč, daňově uznatelný náklad je 6.000,- Kč a proti němu stojí výnos.)
Zákon o daních z příjmů § 24 a § 25