Kráticí koeficient

Krátící koeficient podle § 76 zákona o DPH určuje, jakou část DPH si plátce může odečíst u nákupu, který v rámci své ekonomické činnosti používá jak pro plnění s nárokem na odpočet, tak pro osvobozená plnění bez nároku.

Kdy se krátící koeficient použije?

Při nákupu za situace výše se může jednat o tři různé situace:

  • Vstup slouží výhradně plněním s nárokem na odpočet. Při splnění ostatních podmínek lze DPH odečíst v plné výši.
  • Vstup slouží výhradně osvobozeným plněním bez nároku. Nárok na odpočet nevzniká.
  • Vstup slouží oběma druhům plnění. Odpočet DPH se vypočítá pomocí krátícího koeficientu. Typicky jde o společné náklady, například opravu střechy domu, ve kterém plátce pronajímá byty bez DPH a kanceláře s DPH.

Rozdíl oproti poměrnému koeficientu. Poměrný koeficient podle § 75 určuje podíl ekonomického využití u vstupu, který slouží i jiným účelům, například soukromým. U kráticího koeficientu podle § 76 jde o kombinaci dvou typů plnění v rámci ekonomické činnosti. Pokud se u stejného vstupu použijí oba koeficienty, odpočet se nejprve vypočítá podle § 75 a takto zjištěná částka se vynásobí koeficientem podle § 76.

Jak se kráticí koeficient počítá?

Koeficient se počítá z hodnot uskutečněných plnění plátce bez DPH. Do čitatele patří plnění s nárokem na odpočet. Do jmenovatele patří částka z čitatele a navíc osvobozená plnění bez nároku, která do výpočtu podle § 76 vstupují, včetně příslušných plnění v režimu pro malé podniky. Zahrnují se i přijaté úplaty, pokud z nich vznikla povinnost přiznat daň nebo plnění.

Výsledek se zaokrouhluje na celé procento nahoru. Při výsledku alespoň 95 % se použije koeficient 100 %.

Z výpočtu se vynechává dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku používaného pro ekonomickou činnost, pokud takové plnění není nedílnou součástí obvyklé činnosti plátce. Vynechávají se také finanční služby, dodání nemovité věci a její nájem, pokud jde o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně.

Odpočet u společného vstupu = DPH na vstupu × kráticí koeficient.

Příklad

Pronajímatel má za rok zdaněný nájem kanceláří ve výši 780 000 Kč bez DPH a osvobozený nájem bytů ve výši 220 000 Kč. Žádná další plnění do výpočtu nevstupují. DPH na faktuře za opravu společné střechy činí 21 000 Kč.

  • Vypořádací koeficient: 780 000 ÷ (780 000 + 220 000) = 78 %.
  • Odpočet po vypořádání: 21 000 × 0,78 = 16 380 Kč.
  • Rozdíl k vypořádání: při zálohovém koeficientu 80 % byl z této faktury uplatněn odpočet 16 800 Kč. Roční vypořádání ho sníží o 420 Kč.

Zálohový koeficient a roční vypořádání

Během roku plátce používá zálohový koeficient z ročního vypořádání za předchozí kalendářní rok. Pokud za předchozí rok neexistují plnění, z nichž lze koeficient vypočítat, stanoví jej kvalifikovaným odhadem.

Po skončení roku plátce vypočítá vypořádací koeficient z údajů za celý rok. Na řádku 53 posledního přiznání uvede vypořádací koeficient a rozdíl mezi ročním nárokem po přepočtu a součtem krácených odpočtů uplatněných během roku. Vypořádací koeficient se použije jako zálohový pro následující rok.

Dlouhodobý majetek

U záloh a vstupů, které se stanou součástí pořizovaného dlouhodobého majetku, se odpočty sjednocují podle zvláštních pravidel v § 76 odst. 10, zpravidla podle vypořádacího koeficientu za rok pořízení. Pozdější změny v rozsahu nároku na odpočet se u dlouhodobého majetku posuzují podle § 78 a násl.

Zdroje a související články